Dva záběry stejného objektu, oddělené malou časovou mezerou. Objekt jako by skákal dopředu. Jedná se o střih s přeskokem, střihovou techniku, která vytváří dezorientující přerušení kontinuity. Porušuje standardní pravidla střihu, jejichž cílem je plynulý a nepřetržitý pohyb. Přeskok s přeskokem je náhlý. Upozorňuje na střih. Může být rušivý, nebo naopak energizující.

Jump cuts (skokové střihy) byl průkopníkem Jean-Luca Godarda ve filmu Breathless (U konce s dechem), kde je použil ke zhuštění času a vytvoření pocitu neklidu. Tato technika byla zpočátku vnímána jako chyba. Stala se však charakteristickým znakem francouzské nové vlny a nástrojem moderních filmařů. Používá se v hudebních videoklipech, reklamách a vlogech. Slouží k zobrazení plynutí času bez přechodu. Slouží k vytvoření pocitu fragmentace nebo neklidu. Slouží k prolomení čtvrté zdi a připomenutí divákům, že sledují film.

Skokové střihy mohou být nenápadné nebo agresivní. Malý skokový střih, kde se objekt mírně pohybuje, může být téměř neviditelný. Velký skokový střih, kde se objekt pohybuje po záběru, je nemožné přehlédnout. Efekt závisí na mezeře a obsahu. Skokový střih v konverzaci může ukázat měnící se emoce postavy. Skokový střih v krajině může ukázat plynutí ročních období. Tato technika je všestranná. Není to jen chyba. Je to volba.