Židovské komunity se shromažďují ve vyhrazené budově k modlitbě, studiu a shromáždění. Touto budovou je synagoga. Řecké slovo znamená místo shromažďování.

Synagoga se stala ústředním bodem po zničení Jeruzalémského chrámu a zůstává hlavní institucí židovského náboženského života. Mezi její prvky patří archa s uloženými svitky Tóry, čtecí pult a místa k sezení pro shromážděné. Bohoslužby zahrnují pravidelné modlitby, čtení z Písma a často kázání nebo učení. V budově se také konají vzdělávací a společenské akce.

Architektonické styly se v různých kulturách a staletími značně liší. Synagogu vede rabín a často i kantor, přičemž účast laiků je nezbytná. Funguje jako dům modlitby, dům studia a dům setkávání. Na mnoha místech je synagoga nejviditelnějším symbolem židovské přítomnosti.

Čtení Tóry, které je středem bohoslužby, udržuje komunitu zaměřenou na její základní text.