Dvakrát ročně Slunce dosáhne svého nejvyššího nebo nejnižšího bodu na obloze. Tyto okamžiky se nazývají slunovraty. Slovo pochází z latinského solstitium, což znamená slunce stojí v klidu. Kolem 21. června se Slunce nachází ve svém nejsevernějším bodě, což označuje letní slunovrat na severní polokouli a zimní slunovrat na jižní. Kolem 21. prosince nastává opak.

Slunovraty nastávají, protože zemská osa je nakloněna o přibližně 23,5 stupně. Jak Země obíhá kolem Slunce, sklon směřuje různé polokoule ke Slunci nebo od něj v různých ročních obdobích. Během slunovratu je sklon maximální. Polokoule nakloněná ke Slunci dostává nejvíce přímého slunečního záření a nejdelší den. Druhá polokoule dostává nejméně.

Slunovraty se slaví po tisíciletí. Stonehenge se slaví v souladu s východem slunce o letním slunovratu. Inkové stavěli chrámy, aby si připomněli zimní slunovrat. Mnoho kultur tento den připomíná festivaly, ohni a rituály. Astronomická událost je stejná, ale její význam se liší.

Slunovrat není nejteplejším dnem v roce, a to ani na polokouli nakloněné ke Slunci. Oceány a atmosféra se ohřívají déle, takže nejteplejší dny obvykle přicházejí o měsíc nebo dva později. Toto zpoždění je důvodem, proč se roční období jeví jako zpožděná.