Animismus je víra, že objekty a přírodní jevy mají duši. Je to přesvědčení, že zvířata, rostliny, skály, řeky a počasí mají duchovní podstatu. Termín pochází z latinského slova anima, což znamená duše. Zavedl ho antropolog E. B. Tylor v roce 1871. Považoval ho za nejstarší formu náboženství. Vyskytuje se v domorodých kulturách po celém světě.

Animismus není jedno náboženství. Je to světonázor. Vnímá svět jako živý. Vidí duchy ve všem. Vnímá lidi jako součást přírody, ne jako něco nad ní. Zdůrazňuje úctu k přírodnímu světu. Zdůrazňuje reciprocitu. Zdůrazňuje rituály. Často se praktikuje vedle jiných náboženství. Člověk může být křesťan i animista. Člověk může být buddhista i animista. Je to způsob, jak se vztahovat ke světu.

Animistické víry a praktiky

• Duchové obývají stromy, řeky a hory.
• Zvířata mají duši a schopnost svobodné vůle.
• Rituály uctívají a uklidňují duchy.
• Šamani zprostředkovávají komunikaci mezi lidmi a duchy.
• Příroda je posvátná, ne zdroj.

Animismus je často nepochopen. Není primitivní. Není to pověra. Je to sofistikovaný světonázor. Vidí souvislosti, které moderní společnost ignoruje. Vidí posvátné v obyčejnosti. Vidí člověka ve stromu. Vidí ducha v řece. Zpochybňuje myšlenku, že pouze lidé mají hodnotu. Zpochybňuje myšlenku, že příroda je mrtvá hmota. Vyzývá k pokoře. Vyzývá k respektu. Vyzývá k péči. Animismus je připomínkou toho, že nejsme sami. Sdílíme svět s duchy. Sdílíme svět s jinými bytostmi. Jsme součástí většího celku. To je pravda, kterou stojí za to si pamatovat. V době environmentální krize nás animismus má co naučit. Svět je živý. Chovejte se k němu tak.