Epistrofa je opakování slova nebo fráze na konci po sobě jdoucích vět nebo vět. Je to protějšek anafory, která se opakuje na začátku.

Výrok „Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, chápal jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě“ používá epistrofu k vyjádření pointy. Lincolnova „vláda lidu, lidem, pro lid“ kombinuje oba prostředky. Opakovaný konec vytváří pocit uzavřenosti a kumulativní síly; každá předchozí varianta je shrnuta vracející se frází.

Epistrofa se dobře osvědčuje v oratoři i v próze, která usiluje o rytmickou sílu. Pokud je používána nadměrně, může působit těžkopádně, ale ve správném kontextu dává pasáži autoritu refrénu. Básníci a autoři projevů po ní sahají, když chtějí, aby závěrečné slovo každé pasáže znělo jako zvon.

Když po sobě jdoucí věty přistávají na stejných závěrečných slovech, vzorec je epistrofa.