Vnímání je proces organizace a interpretace smyslových informací tak, aby se staly smysluplnými. Transformuje surová data z vjemů do prožívaného světa objektů, událostí a prostorového uspořádání.

Procesy zdola nahoru začínají u senzorických receptorů a postupně se rozvíjejí směrem ke komplexnějším reprezentacím. Procesy shora dolů využívají znalosti, očekávání a kontext k utváření vnímání. Tyto dva prvky neustále interagují. Iluze odhalují konstruktivní povahu vnímání: stejný senzorický vstup může vést k různým vjemům v závislosti na organizaci a předchozích zkušenostech. Percepční konstanty umožňují, aby se objekty jevily stabilně i přes neustále se měnící obrazy na sítnici.

Pozornost vybírá, které aspekty smyslového vstupu budou dále zpracovávány. Bez vnímání by pocit zůstal nestrukturovaným tokem. Díky němu pozorovatel obývá svět rozpoznatelných věcí a předvídatelných vztahů.

Zranění, sluch a cítění nejsou pasivní záznamy. Jsou to aktivní konstrukce prováděné percepčním systémem.