Úřady se již dlouho snaží kontrolovat, co veřejnost může číst nebo slyšet. Cenzura je potlačování nebo zákaz informací, reportáží nebo projevů vládou, institucemi nebo jinými mocnými aktéry.

Může mít podobu zákazů před zveřejněním, nuceného odstraňování obsahu, zastrašování novinářů nebo právních sankcí za publikování zakázaného materiálu. Autocenzura nastává, když reportéři nebo redaktoři zatajují informace ze strachu z následků. Obojí podkopává schopnost veřejnosti sama posoudit události.

Demokratické systémy obecně odmítají předchozí omezení a chrání novináře prostřednictvím ústavních nebo zákonných záruk. I v těchto systémech pokračují debaty o národní bezpečnosti, soukromí a škodlivém obsahu. Přítomnost či absence nezávislé žurnalistiky zůstává jedním z nejjasnějších ukazatelů toho, zda cenzura převládá.

• Potlačování informací ze strany úřadů nebo institucí
• Zahrnuje zákazy, zastrašování a právní sankce
• Může vyvolat autocenzuru u novinářů
• Proti ochraně svobody tisku