Jakýkoli stav, který primárně postihuje mozek, míchu nebo periferní nervy, je klasifikován jako neurologická porucha. Tato kategorie je široká a zahrnuje akutní události, jako je mrtvice, progresivní onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba, vývojové poruchy, jako je epilepsie a mozková obrna, a poranění, jako je traumatické poranění mozku.

Příznaky závisí na lokalizaci a povaze patologie a mohou zahrnovat slabost, ztrátu smyslových vjemů, záchvaty, kognitivní pokles, bolest a poruchy pohybu nebo autonomních funkcí. Diagnóza kombinuje klinické vyšetření se zobrazovacími metodami, elektrofyziologií, laboratorními testy a někdy i genetickou analýzou.

Léčba může být symptomatická, modifikující onemocnění, chirurgická nebo rehabilitační. Vzhledem k omezené schopnosti nervového systému k samoopravě mnoho neurologických poruch vede k trvalému postižení. Výzkum mechanismů, biomarkerů a nových terapií je intenzivní a je poháněn vysokou osobní a společenskou zátěží těchto stavů.

Včasné rozpoznání a přesná lokalizace zůstávají základem efektivní neurologické péče.