Sklízecí mlátička je velký zemědělský stroj, který sklízí, mlátí a čistí obiloviny v jednom průchodu a nahrazuje tak samostatné operace řezání, vázání, mlácení a třídění. Moderní kombajn se vyvinul v 19. století z raných sklízecích strojů; první komerčně úspěšný kombajn postavil Hiram Moore ve Spojených státech v roce 1835 a tažené kombajny byly běžné koncem 19. století. Samojízdné kombajny se objevily ve 20. letech 20. století a dominantní se staly po druhé světové válce, mezi hlavní výrobce patřily John Deere, Claas, Case IH a New Holland. Kombajn se skládá z adaptéru, přiháněče, žacího ústrojí, podávacího ústrojí, mláticího válce nebo rotoru, sít, zásobníku obilí a vykládacího šneku. Moderní stroje používají GPS navádění, monitory výnosů a senzory vlhkosti k optimalizaci sklizně a mapování variability pole. Kombajny se používají pro pšenici, ječmen, oves, kukuřici, sóju, rýži a další obiloviny a olejnatá semena. Jejich kapacita vzrostla z několika tun za hodinu na více než 100 u největších modelů.