Logika je studium platného uvažování. Ptá se, co z čeho vyplývá. Platný argument je takový, kde závěr musí být pravdivý, pokud jsou pravdivé předpoklady. Logika poskytuje nástroje pro rozlišení dobrých argumentů od špatných. Aristoteles systematizoval logiku pomocí sylogismu. Středověcí logici ji zdokonalili. Frege a Russell vyvinuli moderní symbolickou logiku, která používá formální jazyky k reprezentaci argumentů a pravidla inference k odvození závěrů. Logika se používá v matematice, informatice, lingvistice a filozofii.

Logika není totéž co psychologie. Studuje normativní principy, nikoli to, jak lidé skutečně myslí. Lidé často uvažují nelogicky, ale to nemění nic na požadavcích platnosti. Logika také není totéž co rétorika. Rétorika si klade za cíl přesvědčit. Logika si klade za cíl dokazovat. Tyto dvě pojmy se mohou překrývat, ale jsou odlišné. Logika má mnoho větví: mimo jiné výrokovou logiku, predikátovou logiku, modální logiku, časovou logiku a vícehodnotovou logiku. Každá větev má své vlastní symboly, pravidla a sémantiku. Logika je formální věda, stejně jako geometrie, a má uplatnění v jakékoli oblasti, která vyžaduje přesné uvažování.

Typy logiky

• Výroková. Zabývá se celými výroky a spojkami.
• Predikát. Pracuje s objekty, vlastnostmi a kvantifikátory.
• Modal. Zabývá se možností a nutností.
• Informal. Zabývá se uvažováním v přirozeném jazyce.

Logika není souborem znalostí o světě. Je to soubor znalostí o tom, co z čeho vyplývá.