„Vejdete do místnosti. Vidíte na stole dopis. Otevřete ho.“ To je pohled druhé osoby – vypravěč oslovuje čtenáře slovem „vy“. V beletrii je to vzácné, ale při správném použití je to silné.

Druhá osoba vtahuje čtenáře do děje. Dělá z něj postavu. Může to působit pohlcujícím nebo obviňujícím dojmem, v závislosti na tónu. Slavným příkladem je kniha Jaye McInerneyho Jasná světla velkoměsta. Stejně tak i kniha Itala Calvina Pokud za zimní noci cestovatel. Tato technika funguje nejlépe v krátkých dílech nebo interaktivní beletrii. V románu se může opotřebovat. Je také běžná v knihách o seberozvoji, kuchařkách a reklamě: „Můžete rychle zhubnout.“ V těchto kontextech je přímočará a přesvědčivá. V literární fikci je to hazard. Když funguje, vytváří intimitu, které se žádný jiný úhel pohledu nevyrovná.

Účinky

• Ponoří čtenáře do děje
• Vytváří intimitu
• Může se cítit obviňující
• Těžko udržitelné při dlouhodobé práci