Pokora je skromný pohled na vlastní důležitost. Neznamená to, že o sobě přemýšlíme méně. Znamená to, že o sobě přemýšlíme méně. Je to opak pýchy. V biblickém smyslu je pokora uznání vaší závislosti na Bohu. Znamená to uznat, že vše, co máte, je dar. Je to základ víry.

Ježíš byl vzorem pokory. Umyl svým učedníkům nohy. Pokořil se tím, že se stal poslušným až k smrti na kříži. Řekl, že největší z vás bude vaším služebníkem. Pokora není slabost. Je to síla pod kontrolou. Je to schopnost sloužit, aniž bychom usilovali o uznání. Je to ochota přiznat chyby. Je to otevřenost k nápravě.

Pokora v písmu

• Přísloví 11:2: S pokorou přichází moudrost.
• Micheáš 6:8: Choď pokorně se svým Bohem.
• Filipským 2:3: Pokládejte druhé za důležitější než sebe.
• 1. Petrův 5:5: Bůh se pyšným staví proti, ale pokorným dává milost.
• Matouš 23:12: Kdo se ponižuje, bude povýšen.

Pokora je proti intuici. Svět odměňuje pýchu. Odměňuje sebeprezentaci. Odměňuje aroganci. Bůh se ale staví proti pyšným. Pokorným dává milost. Pokora je cesta k moudrosti. Je to cesta k míru. Je to cesta ke spáse. Pokorný člověk se může učit. Pokorný člověk může růst. Pokorného člověka může Bůh použít. Pýcha tomu všemu brání. Pýcha uzavírá mysl. Pýcha zatvrzuje srdce. Pýcha ničí vztahy. Pokora otevírá dveře. Říká: Nemám všechny odpovědi. Říká: Potřebuji pomoc. Říká: Bože, buď ke mně, hříšníkovi, milostivý. Tato modlitba je počátkem všeho. Pokora není volitelná. Je nezbytná. Je to postoj duše před Bohem.