Vyznání víry je formální prohlášení náboženského přesvědčení. Je to shrnutí víry. Slovo pochází z latinského credo, což znamená věřím. Nejznámější vyznání víry jsou Apoštolské vyznání víry a Nicejské vyznání víry. Používají se při bohoslužbách. Používají se při učení. Používají se k definování ortodoxie. Jsou prohlášením církve o tom, čemu věří.

Apoštolské vyznání víry je nejstarší. Je jednoduché. Je to vyznání víry v Boha Otce, Ježíše Krista a Ducha svatého. Používá se při křtu. Používá se v každodenní modlitbě. Nicejské vyznání víry je delší. Bylo formulováno na Nicejském a Konstantinopolském koncilu. Obhajuje Kristovo božství před Ariem. Obhajuje božství Ducha svatého. Používá se v liturgii. Je to ekumenické vyznání víry. Přijímají ho katolíci, pravoslavní i protestanti.

Hlavní křesťanská vyznání víry

• Apoštolské vyznání víry: jednoduché, používané při křtu.
• Nicejské vyznání víry: obhajovalo Kristovo božství.
• Athanášské vyznání víry: bránilo Trojici.
• Chalcedonská definice: obhajoval dvě Kristovy přirozenosti.
• Vyznání víry reformace: Augsburg, Heidelberg.

Vyznání víry je důležité. Definuje víru. Chrání před kacířstvím. Sjednocuje církev. Nejsou náhradou za Písmo. Jsou shrnutími Písma. Nejsou to nová zjevení. Jsou to interpretace starého. Jsou pamětí církve. Jsou hlasem církve. Říkají: toto je to, čemu věříme. Toto je to, co vyznáváme. Toto je to, co učíme. Vyznání víry je hranice. Označuje hranice ortodoxie. Je to také most. Spojuje věřící napříč časem a prostorem. Spojuje nás s apoštoly. Spojuje nás s mučedníky. Spojuje nás se svatými. Spojuje nás navzájem. Vyznání víry je víra, která byla kdysi předána svatým. Je to naše víra. A my jí věříme.