Roztavená hornina, která chladne a tuhne, se stává vyvřelou horninou. Proces může probíhat hluboko v podzemí, kde vznikají intruzivní horniny s velkými krystaly, nebo na povrchu, kde vznikají extruzivní horniny, které chladnou příliš rychle na to, aby mohly vyrůst velké krystaly.

Složení se pohybuje od žuly a ryolitu bohatého na oxid křemičitý až po gabro a čedič chudé na oxid křemičitý. Textura – velikost zrna, přítomnost skla nebo plynových bublin – svědčí o historii ochlazování. Vyvřelé horniny tvoří většinu oceánské kůry a velké části kontinentální kůry.

Jsou výchozím bodem horninového cyklu; zvětrávání vyvřelých hornin poskytuje sediment pro sedimentární horniny a obě mohou být později metamorfovány. Vztahy v terénu, jako jsou křížové žíly a vypálené kontakty, pomáhají stanovit relativní stáří. Mnoho rudných ložisek je spojeno s vyvřelou aktivitou.

• Hornina vznikla z vychladlého magmatu nebo lávy
• Intruzivní nebo extruzivní v závislosti na hloubce ochlazování
• Klasifikováno podle složení a textury
• Primární složka hornin kůry