Bruh není slovo. Je to zvuk. Vydechuje se, ne vyslovuje. Znamená nedůvěru, mrzutost nebo rezignaci. „Bruh, snědl jsi mi zbytky.“ „Bruh, neuspěl jsem v testu.“ „Bruh.“ Tón je plochý. Samohláska je dlouhá. Je to reakce na něco hloupého, nespravedlivého nebo absurdního. Je to slovní ekvivalent pomalého mrknutí.

Toto slovo je variantou slova „bro“. Rozšířilo se prostřednictvím memů a videí na Vine v polovině roku 2010. Klip muže, který v přeplněné místnosti říká „bruh“, se stal šablonou. Nyní je všude. Používají ho teenageři, hráči i kancelářští pracovníci. Není formální. Není agresivní. Je to sdílené povzdechnutí.

Jak to používat

• Disbelief: „Kamoš, viděl jsi to?“
• Annoyance: "Kámo, no tak."
• Resignation: „Kamoš.“ (sám, s pokrčením ramen)
• Greeting: „Kámo.“ (s kývnutím hlavy)

Slovo „bruh“ je flexibilní. Může začínat větu, ukončovat ji nebo stát samostatně. Pro zdůraznění se dá psát velkými písmeny. Dá se zašeptat. Je to pauza, reakce, nálada. Neřeší problémy. Uznává je. Někdy to stačí.