Posmrtný život je život po smrti. Je to víra, že lidská existence pokračuje i po smrti. Duše přežívá. Vstupuje do nového stavu. Může být odměněna. Může být potrestána. Může se reinkarnovat. Může být absorbována do božství. Každé náboženství má svou vlastní vizi. Každá kultura má svou vlastní naději. Posmrtný život je univerzálním lidským zájmem.

Křesťanství učí, že duše jde do nebe nebo do pekla. Nebe je věčný život s Bohem. Peklo je věčné odloučení od Boha. Katolicismus přidává očistec, stav očisty. Islám učí, že duše jde do ráje nebo do pekla po soudu. Judaismus se zaměřuje na tento život. Má méně propracované učení o posmrtném životě. Hinduismus a buddhismus učí reinkarnaci. Duše se znovu rodí, dokud nedosáhne osvobození. Cyklus zrození a smrti pokračuje až do osvícení.

Koncepty posmrtného života

• Nebe: věčná odměna u Boha.
• Peklo: věčný trest nebo odloučení.
• Očistec: očista před nebem.
• Reinkarnace: znovuzrození v novém těle.
• Nirvána: osvobození z cyklu znovuzrození.

Posmrtný život je záhadou. Nikdo se nevrátil, aby nám to řekl. Zážitky blízké smrti nabízejí záblesky. Jsou interpretovány různě. Někteří vidí nebe. Někteří nevidí nic. Věda nemůže posmrtný život dokázat ani vyvrátit. Je to otázka víry. Víra formuje to, jak lidé žijí. Dává naději. Dává smysl. Dává útěchu tváří v tvář smrti. Posmrtný život není jen doktrína. Je to slib. Říká, že smrt není konec. Říká, že láska je silnější než smrt. Říká, že spravedlnosti bude učiněno zadost. Říká, že znovu uvidíme své blízké. To je naděje. To je víra. To je posmrtný život.