Bhagavadgíta je hinduistické písmo ve formě dialogu. Je součástí Mahábháraty, velkého indického eposu. Skládá se ze 700 veršů. Dialog je mezi princem Ardžunou a Pánem Krišnou. Ardžuna je na bojišti. Chystá se bojovat proti svým vlastním příbuzným. Je plný pochybností. Nechce bojovat. Krišna mu radí. Učí ho o povinnosti, oddanosti a podstatě vlastního já.

Gítá se odehrává na bojišti Kurukšétra. Ardžuna je bojovník. Jeho povinností je bojovat. Je však paralyzován zármutkem. Krišna, jeho vozataj, se zjevuje jako Bůh. Učí Ardžunu, že duše je věčná. Nelze ji zabít. Učí ho konat svou povinnost bez lpění na výsledcích. Učí ho cestám poznání, jednání a oddanosti. Ardžuna nachází jasnost. Zvedá svůj luk. Bojuje.

Klíčová učení Bhagavadgíty

• Povinnost: konejte svou povinnost bez připoutanosti.
• Já: duše je věčná, tělo je dočasné.
• Jóga: cesty k osvobození skrze poznání, jednání a oddanost.
• Bůh: Krišna se zjevuje jako nejvyšší Pán.
• Vyrovnanost: zachovat klid v úspěchu i neúspěchu.

Bhagavadgíta je jedním z nejdůležitějších textů hinduismu. Čtou ji i nehinduisté. Byla přeložena do mnoha jazyků. Inspirovala myslitele jako Gándhí, Emerson a Thoreau. Je to duchovní klasika. Zabývá se univerzálními otázkami. Jaká je moje povinnost? Co je mé já? Jak bych měl žít? Odpovědi jsou hluboké. Jsou také praktické. Gíta není jen filozofie. Je to průvodce životem. Je to rozhovor mezi hledajícím a Bohem. Je to rozhovor, který pokračuje dodnes. V každém čtenáři, který otevře její stránky. V každé duši, která hledá pravdu.