Basový hlas zaujímá nejnižší rozsah mužského hlasového spektra. Jeho spodní tóny tvoří základ sborové harmonie, zatímco jeho horní rejstřík může nést melodické linky s vážností a vřelostí.

V opeře bas často ztvárňuje autority, padouchy nebo komické postavy, jejichž nízké tóny vyjadřují váhu. Sborové basy ukotvují akord a ladí zbytek souboru. Sólový repertoár sahá od hlubokých árií Bacha až po lyrické písně Schuberta a další.

Trénink klade důraz na rezonanci v hrudníku a pečlivé vedení passaggia mezi rejstříky. Dobře napsaný basový hlas vyvažuje sílu s jasností, takže text zůstává srozumitelný i v nízkých tónech. Mnoho souborů si cení spolehlivých basů, protože tato část je nezbytná, ale někdy je nedostatečně obsazená.

Termín se objevuje i v instrumentálních kontextech, ale vokální význam zůstává primární ve zpěvu.