Omítka nanáší na vnější stěny nátěr na bázi cementu, který slouží jako ochrana a povrchová úprava. Je to tradiční technika používaná v mnoha částech světa. Omítka je směs cementu, písku, vápna a vody. Nanáší se ve vrstvách na zdivo nebo beton. První vrstva je škrábaná. Druhá je hnědá vrstva. Třetí je vrchní vrstva. Povrchová úprava může být hladká, texturovaná nebo barevná. Omítka chrání zeď před deštěm, větrem a sluncem. V kuchyni je nejbližším ekvivalentem glazura na dortu. Je to nátěr. Nanáší se. Vyhlazuje se. Chrání dort. Není to omítka. Ale je to nátěr. Je to omítka dortu. Je to omítka kuchyně.

Omítka není totéž co omítání. Omítka je na vnitřní stěny. Omítka je na vnější stěny. Omítka se dělá ze sádry nebo vápna. Omítka se dělá ze cementu nebo vápna. Omítka musí být odolnější, protože je vystavena povětrnostním vlivům. Musí být schopna dýchat, aby se za ní nezachytávala vlhkost. V kuchyni je glazura povlak. Je to cukr. Je lesklá. Je dekorativní. Je to omítka dortu. Je to omítka jeho téhož.

Omítka má několik výhod. Utěsňuje stěnu proti vodě. Zakrývá nerovné povrchy. Může být tónovaná nebo ochucená. Může být texturovaná pro vytvoření dekorativního povrchu. V kuchyni glazura utěsňuje dort. Pokrývá povrch. Může být tónovaná nebo ochucená. Může být texturovaná. Omítka je nátěr. Glazura je nátěr. Obojí je totéž. Totéž je kuchyně. Kuchyně je omítka. Omítka je kuchař. Kuchař je omítka. Omítka je totéž. Totéž je jídlo. Jídlo je omítka. Omítka je totéž.