Osobní názor může ovlivnit jakoukoli zprávu. Objektivita v žurnalistice je snaha informovat o faktech a relevantních perspektivách, aniž by se reportér nechal ovlivnit svými vlastními preferencemi, co bude zahrnuto, zdůrazněno nebo vynecháno.

V praxi to zahrnuje ověřené důkazy, transparentní získávání zdrojů, spravedlivou příležitost k reakci a jazyk, který do zpravodajského textu nepropašuje závěry. O naprosté objektivitě se diskutuje jako o ideálu; kritici poznamenávají, že výběr a rámování příběhů vždy zahrnuje úsudek. Obhájci vnímají objektivitu spíše jako soubor disciplinovaných metod než jako tvrzení o čisté neutralitě.

Mnoho redakcí uvádí cíl jako férovost a přesnost spíše než dokonalou odtažitost. Ať už je označení jakékoli, profesionálním závazkem je minimalizovat zkreslení, aby si publikum mohlo vytvořit úsudek na základě nejlepších dostupných informací.

• Snaha informovat bez osobní zaujatosti, která je hybnou silou zprávy
• Podpořeno ověřením, zajištěním zdrojů a neutrálním jazykem
• Aspirační ideál realizovaný pomocí metod
• V praxi často chápáno jako spravedlnost a přesnost