Někteří velcí pojištěnci dávají přednost placení pojistného, ​​které v konečném důsledku odráží jejich vlastní ztráty. Retrospektivní sazba stanoví počáteční pojistné a poté jej po skončení pojistné doby upraví podle skutečně vzniklých ztrát, s výhradou minimálního a maximálního limitu.

Vzorec obvykle vynásobí ztráty konverzním faktorem ztrát, přičte základní pojistné na náklady a zisk a uplatní daňové multiplikátory. Výsledek se porovná se sjednaným minimálním a maximálním pojistným; konečná fakturovaná částka nesmí tyto limity překročit. Ztráty mohou být omezeny na jednu pojistnou událost, aby se zabránilo tomu, aby ve výpočtu dominovala jedna katastrofa.

Retrospektivní plány odměňují silné bezpečnostní výsledky nižšími konečnými pojistnými sazbami a penalizují špatné zkušenosti. Vyžadují sofistikované vyřizování pojistných událostí a jasnou dohodu o tom, které ztráty vstupují do výpočtu. Tento přístup je běžný u pojištění pracovních úrazů a obecné odpovědnosti u větších účtů.

• Pojistné upravené po daném období na základě skutečných ztrát
• S výhradou minimálních a maximálních částek
• Odměny za dobrou zkušenost se ztrátou
• Používá se hlavně pro větší komerční rizika